F. A. Hayek: Proč nejsem konzervativcem /1960/

“Upřímných přátel svobody bylo v každé době málo a její triumfy byly záležitostí menšin, které vítězily díky spojenectví s těmi, jejichž cíle byly často odlišné; a tato spojenectví, která jsou vždy nebezpečná, byla někdy katastrofou, protože poskytovala odpůrcům vlastní důvody k opozici.” - Lord Acton

I.

V době, kdy většina hnutí, považovaných za pokroková, obhajuje uvalení dalších omezení na svobodu jedince(1), ti, kdo svobodu ctí, s největší pravděpodobností budou vynakládat svoji energii na odpor proti nim.

Friedrich August von Hayek: Principy liberálního společenského řádu /1966/

1. “Liberalismem” zde budu rozumět koncepci žádoucího politického řádu, který se vyvíjel nejprve v Anglii, od dob starých whigů na sklonku 17. století po Glad­stona na konci 18. století. Za jeho typické představitele v Anglii mohou být považováni David Hume, Adam Smith, Edmund Burke, T. B. Macaulay a Lord Acton.

Byla to tato koncepce individuální svobody v rámci zákona, která jako první inspi­rovala liberální hnutí na kontinentu a která se stala základem americké politické tradice. Plně k ní patří i několik málo vůdčích politických myslitelů v jiných zemích, jako B. Constant a A. de Tocqueville ve Francii, Immanuel Kant, Fried­rich von Schiller a Wilhelm von Humboldt v Německu a James Madison, John Marshall a Daniel Webster ve Spojených státech.

Ludwig von Mises: Historické prostředí vzniku Rakouské ekonomické školy /1969/

I. Carl Menger a Rakouská ekonomická škola

1. Počátky

To, co dnes známe pod názvem Rakouská ekonomická škola, má svůj počátek v roce 1871, kdy Carl Menger vydal svou útlou knihu Grundsätze der Volkswirtschaftslehre (Zásady národohospodářské nauky).

Bývá zvykem stopovat vlivy prostředí na génia a jeho výkony. Lidé tyto výkony pak rádi v určitém rozsahu připisují právě působení tohoto prostředí a názorového klimatu v dané zemi a v dané době. Jakkoliv nám tato metoda může v některých případech odhalit zajímavé souvislosti, je neaplikovatelná ve vztahu k těm Rakušanům, jejichž ideje a doktríny se zapsaly do dějin lidských intelektuálních výkonů.