Tyler Cowen: Globalizace jako kreativní destrukce /2002/

Existují velmi rozporné pohledy na vliv globalizace na kulturu. Západ je vnímán jako multikulturní produkt. Západní kultura v různé míře získala své filosofické dědictví od Řeků, náboženství ze středního Východu a základní vědecké poznatky z Číny a islámského světa. Obyvatelstvo a jazyk mají svůj původ v Evropě. 

Vezměme si kupříkladu obyčejnou knihu: papír pochází z Číny, abeceda od Féničanů, čísla stránek používali již Arabové a hlavně Indové. Vynálezcem knihtisku je Němec Guttenberg, tiskařství samo má však ještě hlubší kořeny, a to v Číně a Koreji. Nejstarší rukopisy starověku byly uchovány jen díky kulturnímu kontaktu s islámskou civilizací a v menší míře také irskými mnichy.

Václav Bělohradský: Mýtus sociálního státu /1992/

Friedrich Hayek zavedl do politické teorie výraz "weasel words" neboli slova-lasičky. Je to narážka na jeden Shakespearův verš, který se dá přeložit asi takto: "a já vysávám smutek z písně jako lasička žloutek z vajíčka". Slovo-lasička vysává smysl ze slova, jehož je přívlastkem, jako například v neblaze proslulé formuli "lidová demokracie".

Charakteristickým momentem politických dějin poválečných demokracií je, že slovo "sociální" se stalo nenasytným slovem-lasičkou, vysávajícím všechen smysl ze slova "stát". Přeměna demokratického právního státu ve stát sociální je inspirována představou, že moderní společnost je jen trhem: lidé jsou tu vázáni jen smluvními a ekonomickými vztahy, chladnou logikou zisku, není tu místo pro solidaritu a vzájemnost, všude vládne nejistota. Legitimnost státu splývá tak s povinností vynahradit občanům solidaritu, kterou vláda trhu zničila.